Publikovno 13 Září, 2010 od JANAANGELTRUBKA
Vítám tě noci tmavomodrá
řekni co dnes tvůj plášť schová.
Ke komu budeš vlídně nakloněna
a pro koho budeš tvrdá měna?
Komu odkryješ své krásy taje,
kdo uslyší tvé noční báje?
Kdo může odplout do daleka
a koho tvůj tichý dech leká?
Vítám tě noci tmavomodrá
vím že nejsi ani zlá či dobrá,
prostě je v tobě toho tolik
a nic z toho se nedá spojit.
Ty jenom rozevřeš svůj plášť
klidu
a tiše promlouváš k lidu,
on však neslyší tě.
Chová se jako vzdorovité dítě
pláče a naříká si
a ty si do nekonečna dáváš práci.
Abychom utichli jak ptáci.
Prosím tě noci tmavomodrá
s pokorou ptám se
můžu i já býti ti hodna?
Bezpečně procházet se
pod tvým pláštěm noci.
Necítit,že jsem v něčí moci.
Poslouchat píseň snění.
Uvěřit,že se zlé v dobré změní.
Poslouchat tvoje báje
a dotknout se tak ráje.
Děkuji ti noci tmavomodrá
dala jsi mi dar ticha a dobra
mohla jsem být zas jak dítě spící
co blízkost své moudré matky cítí
konejšivě houpající v náručí její,
díky za všechno co mě k tobě pojí.
Klaním se noci tmavomodrá
pokoru já mám v sobě
a jsem tě hodna.
aut.JANAANGELTRUBKA
Napsat nzor na bsniku
Publikovno 7 Září, 2010 od JANAANGELTRUBKA
Píši ti svoje vyznání
to vyznání,
ti píši ústy do dlaní.
To vyznání,
hledám stále v sobě,
protože má patřit
jenom tobě.
To vyznání,
mi věř -nedá spát,
chtěla bych tě celého,
jak nikdo znát.
Chtěla bych
tě znát při spánku,
nebo při snídani,
jak sedíš u šálku.
Chtěla bych vědět,
jaký jsi když usínáš
chtěla bych spatřit,
jak se tváříš,
když na mne myslíváš.
A možná
se ti to všechno hloupé
zdá.
Tak přísahám
já stále chci slyšet
tu tvou větu-
„Já rád tě mám“.
aut.JANAANGELTRUBKA
Napsat nzor na bsniku
Publikovno 7 Září, 2010 od JANAANGELTRUBKA
Když jsi si mne vyhlídl
nevěděl jsi o to
ty ani já.
Jako poslední jsi si mne
prohlídl
a pak jsi začal se mnou hrát.
Zvláštní hru
snad o lásce,
jistě však v hádance-
máš-li,či nemáš
mne rád.
Hru na rozpočítanou
nejdřív ty
potom já.
Těžké dny nastanou
zvládnem je?
Snad.
Poprvé upřímnost,
pak abeceda těla
náhle vím
co jsem dosud nevěděla.
Je to šílenství,
nebo snad bláznovství
motá se mi hlava.
Teď už vím všechno-
nebo snad jen,
co jsem nevěděla?
Bolest,štěstí,
štěstí i pláč,
přes to všechno zásady mám.
Stojím jak skála,
že problémů mám dost?
Jsem tu doma,
nebo jenom host?
Mé sny teď
v oběť padají,
že velké štěstí jsem chtěla?
Počkám,
možná chvíli to potrvá,
zůstanu stále bdělá.
Ach lásko,
proč trápíš mě
ach lásko
bolí mě.
Ty jsi to chtěla?
Ptám-li se
co chci ještě víc,
mám všechno,
nebo nemám nic?
V manželství se inventura
nedělá
jinak víš
cos vědět neměla.
Že už mne nechce,
už mne nemá rád?
Uvěřit se mi nechce.
Najednou tu pravdu
nechci znát.
Křičí však na mne
ze všech stran.
Stopnul jsi hru.
Ze mne se stal
její narkoman!
Začínáme znovu,
znovu si začínáme hrát.
Rozpočítávadlo zní-
má či nemá
mne rád?
Nejdřív ty,
potom já
těžké dny nastanou
začnou nás
štvát!
Podruhé výčitky,
pak propadám ti celá.
Teď už vím,
tenkrát
nic jsem nevěděla.
Znovu ten starý kolotoč
jen se ptám,
proč proč proč?
Proč mám se tě
lásko bát!
aut.JANAANGELTRUBKA
Napsat nzor na bsniku
