Publikovno 21 Září, 2011 od Veruš
Na rozbouřených vlnách seděla,
V očích žal a smutek,
A slza jí po tváři stékala
Pro ten strašný skutek.
Vlasy jí vlály ve větru
A tvořily černou clonu
A toužíc po světlu
Bojíc se skonu
Zpívala tóny, jenž srdce chudáka ničí
Hleděla se strachem do nebes
A její příběh, jak zničila život něčí
Přinášel ostatním jen hrůzu a děs.
Příběh, který mrazil,
Příběh krátkého života,
Kterému nikdo neuvěřil,
Kterému chyběla dobrota.
Když dozpívala verše o tom
Co, jak, proč udělala
A Jak se cítila potom,
Tak do hlubiny skočila.
A zmizela ve víru
Do tmavých vln,
Do jiného vesmíru,
Který je nenávisti pln.
A žije tam, žije tam dodnes,
Šťastná, jako nikdy předtím
Ráda, že jí nevzaly do nebes
Pyká v pekle za svůj zločin.
Cítí v srdci, že to tak správné je,
Že vinu svou musí jen ona nést
Že ten, kdo chladnokrevně zabije,
Musí si v pekle odpykat svůj trest.
Napsat nzor na bsniku
Publikovno 15 Prosinec, 2010 od Veruš
Včerejšek je pryč.
Dnes už tu z něj není nic.
Tak se neboj, on už se nevrátí.
Tvým strachem zaplatí.
Tak proč se třeseš?
Už je pryč, sama tu seš.
Sama, úplně sama,
strach vypusť, dnešek už máš.
Dnes, nic špatného nehrozí,
vzpomínky na včerejšek mizí.
Uvolni svou mysl i duši,
přemýšlej, proč tu jsi.
Protože včerejšek je pryč,
a ty žij dneškem. Strach je nic.
Tímto se opětně omlouvám za to, že jsem tu tak dlouho nebyla. Už je to opravdu dlouho, a já, opětně slibuju, že se budu snažit, chodit sem co nejvíc.
Napsat nzor na bsniku
Publikovno 18 Červen, 2010 od Veruš
Něco z mojí starší tvorby:
Topím se, topím se
v moři svých slz,
tak proč už nese
farář kříž, když jen
topím se v moři svých slz?
Umíráček zvoní,
už varhany hrají,
kapesníčky utírají
tváře pozůstalých.
To je jako ptát se proč
se střídá den a noc,
proč zlomené srdce bolí tak moc,
proč mě nikdo nezachrání,
proč radši slzy roní?
Je to jako proč se ptát
proč jsi mě tam nechal stát!
Rakev z dubového dřeva.
Proč?
Protože jsem se nalokla vody moc,
protože tma černá jak noc,
zahalila mojí tvář,
tak teď radost mař.
Protože zlomené srdce zabijí,
protože slzy moje oči zalijí,
když bez důvodu odejdeš pryč,
když se chováš jako levný kýč,
tak mi vrať k mému srdci klíč!
Ležím ve tmě,
proč sem dali mě,
když ví, že se topím
v moři slz a sním,
že zase budeme spolu,
ať už mám jít dolů,
je mi to jedno, jen ať zas spolu jsme, prosím…
Prosím, prosím ale marně,
topím se dál, lokám smutně.
Lokám se vody ve tmě,
umírám rychle, jak točí se Země.
Pomalu, pomaloučku.
Prosím, ať už to bolí jen trošku,
ať to mám rychle za sebou,
jen chci být zas s tebou.
Oči zalily se zas.
Toto nikdy neskončí?!
Když mě tak ničí
být bez tebe, lásko má,
já chci být jen tvá.
Utichl pláč cizí,
smutek ostatních rychle mizí.
Jen ten můj je semnou, že
spolu nejsme, kdo to kazit může?!
Naši lásku nehynoucí,
nikdy neumírající,
nikdy neležící
na dně rakve jako já teď,
tak ať to skončí hned…
naše láska bude pořád taková.
Tak prosím, ať už to skončí…
Napsat nzor na bsniku
