Publikovno 4 Prosinec, 2011 od admin
Bez slov jsi položila
přehršel otázek,
na lůžku mém jsi byla
jak Goyův obrázek.
Vždyť jsi mne zapálila,
já hořel jako vích,
vášnivě z poháru mne pila,
pak spáchali jsme hřích.
Já na lásku se těšil,
na svoji nahou Maju,
…v noci jsem těžce zhřešil,
teď před Bohem se kaju.
Publikovno 20 Srpen, 2011 od admin
Zoufalá, mdlá a bledá
pláču, srdce usedá,
prý nejde nikdy zvítězit
nad tím, co je nesvoboda
a já přece chci, tolik chci
mít zase, konečně svůj klid.
Jak marná slova, tak marná;
z toho se vypsat nedá,
ani vyběhat, vykřičet,
to je mé bolesti svět
a já tolik chci, tolik toužím
světlo své, naději uvidět.
Vždycky jsem byla volná, tak volná
jako pták, žádná nesvoboda
a teď mi svázali křídla,
držím se ne bydla, leč bidla
a musím, ač nechci, poslouchat,
musím se bát, sebe vylekat.
Na vlnách slz usínat bez snů,
hledat své mladosti tu vesnu,
a v mysli stará, neveselá být
a v mysli jak blázen už nemyslit,
nechat zrádné myšlenky vejít,
chuť na radost nechat si zajít.
Co se stalo s mými křídly,
mé sny, ty plány, kam se skryly,
proč ve všední šedi jsou,
proč míjejí mne, pominou,
já přece nejsem člověk líný,
nač ty rány, nač pocity viny.
Světe můj, zbláznil ses docela,
ukryl jsi šťastného anděla,
svázal jsi mě touhami po kráse,
přivázal mě k jídlu, metru, váze,
naučil jsi mě nenávisti,
kdo mě teď od toho očistí?
Řekli mi, že není úniku,
já bojuji, prohrávám potichu,
hledám svou lásku, svou sebelásku,
lepím přes ústa si černou pásku,
na čelo lepím svůj nerozum,
umlká ve mně klidu šum.
Publikovno 20 Srpen, 2011 od admin
Lapená do sítě
Bereš mi dech
Bojím se, dusím Tě
Každý svůj vzdech
Věnuji Tobě..
Seženeš loď
Protože miluji moře
Na palubu pojď
Bude-li hořet
Zachráním Tě..
Tvou duši nahou
Až začneš znovu věřit
Obalím dlahou
Vše začne se dařit
Přestaň se bát..
Blízkost našich těl a duší
Neměřím na kilometry
Zas vím, co se sluší
Neobuji tretry
Počkám..
Vím, že Tvoje láska
Není tenká jako vlas
Staré pouto možná praská
A vše potřebuje čas
Dávám Ti ho..
Je mi jedno v jaké ulici
Skládáš večer hlavu
Nejsem kodex chodící
Nezkouším Tě z dobrých mravů
Jsem jen žena..
Tvé stopy mizí
Vím však jedno jediné
Tělo v zemi cizí
Ale ráno v mojí peřině
Nechal jsi své srdce..
Publikovno 27 Listopad, 2011 od admin
Krásný pozdrav sněžných vloček
hodně dárků pod stromeček
radost a klid na Vánoce
štěstí zdraví v novém roce
Publikovno 20 Srpen, 2011 od admin
Jsem pouhý okamžik…
každým dnem jsem jiný.
V cestičce trnité,
já marně hledám stíny.
V cestičce trnité chodím sám a bosý…
Něco tu hledám,
hledám, nevím co si…
Jsem pouhý okamžik…
nejsem kámen věčný.
Co leží na cestě,
co leží si a nesní…
Já jsem jen kapka…
kapka křišťálové rosy,
Co stéká po listě,
když žár slunce prosí.
Aby tu ještě chvilku snad být směla.
Co pak by potom každá kytka chtěla?
Kvést věčně jako slunce ranní.
O této touze,
nikdo nemá zdání.…
Jsem pouhý okamžik…
co se stále mění.
Co bylo včera ,
dnes už pravda není.
Proto já vnímám všechno kolem sebe.
Jsem tu jen jednou,
jsem součástí nebe…
Publikovno 18 Srpen, 2011 od admin
Narozky má kamarád,
tak mu tohle chceme přát:
Zdraví, úspěch, radost, štěstí,
málem sochu na náměstí,
v práci ať Tě nemine
ani jedna prémie!
Ať dnes sklenku šampusu
nemusíš pít v poklusu,
ať máš život veselý,
v týdnu sedm nedělí,
ať je Tvoje hodná žena
s Tebou vždycky spokojena!
