Publikovno 11 Duben, 2011 od Jean Larycu
Bloumám sem a tam,
Ze dvora, do dvorců,
Jsem sám,
Jsem bez ní – potvora,
Mám čas – konec konců…
Nevídám nic, nejsem unaven,
Jsem jen pocitu zbaven – nebude toho víc…
Opustila jsi mě rychle jako voda hráz,
S Tebou to byla chvíle a ráz na ráz…
Čekali jsme na kostel,
Na oddání na věky,
Já čekal na postel,
Nohy co lezou z pod deky…
Dříve jsem měl Tebe,
Nemám Tě teď,
Nebudu mít dál,
Roztržená deka – ach to zebe…
„Jen v minulost“ si říkám „hleď,
Jak jsem se s Tebou „hrál““…
Pod prostěradlem jsme ukrývali záruku,
Ať byl jsem dospělý,
Nepotřeboval jsem Ti nasazovat prsten na ruku…
Pořád jsem tak nesmělý,
V tomhle ohledu,
Řekni mi kdy jsem s Tebou nebyl?
A neodolal Tvému pohledu…
Záruka praskla jako mraky s deštěm,
Já teď tu stojím,
…jsem debil…
Čekám, všeho se bojím…
Vyšla jsi s úsměvem, slza v oku…
Tak je to jasné,
Zásilka přijde koncem roku…
Ale je či není to krásné?
Zpytuju svědomí a ježí se mi hrůzou srst,
Ten kroužek půjde na prst,
V příštích týdnech měsíce,
Máme starosti,
Těšíme se – velice…
Však ten den nás z toho odprostí…
Možná příští rok s nim budeme malovat kraslice…
Ale už bez Tebe, Tvého úsměvu a pohledu,
Jak to všechno zvládnu si představit nedovedu…
Napsat nzor na bsniku
Publikovno 4 Únor, 2011 od Patrik Koblizek
Proč.. ? Proč sem se jenom styděl..
Když sem tě včera u zábradlí viděl
Měl sem k tobě jenom jít
a na parket si tě vzít..
Nevím jestli by si vůbec šla..
aspoň,bych neměl v sobě tolik zla..
A teď mám jen výčitky svědomí
a doufám,že to mé srdce nezlomí
Já si na tebe znovu počkám..
snad se té chvíle někdy dočkám..
a neudělal bych chybu,a vyzval tě k tanci
a doufám,že by jsi mi dala aspoň šanci
Vím sou tohle jen pouhé výmluvy..
Ale prosím ber to jako mé omluvy..
a příště až tě zase uvidím
tak si tě za ruku chytím
a řeknu pojď na parket
třeba,by jsme šli na market
Publikovno 16 Leden, 2011 od pajalord
Dětský nářek a voda tekoucí
a dva obrovští pavouci
tma chlad a pronikavý zvuk
pojdte tiše od božích muk
Strach nás obklopoval
a my šli spolu
cestou trnitou až uplně dolů
Přitisknuti k sobě a strachy se klepali
za vším co se pohlo
jsme něco nadpřirozeného sledovali
a když jsme došli,došli jsme domů
usedli jsme k stolu
ty jsi mě políbila jemně na rtíky
pak přišli láskyplné a hřejivé dotyky
a ještě před spaním jsme si přísahali
že nás nikdo už od sebe nerozdělí
Napsat nzor na bsniku
