Básničky.eu

OkamĹžik

Publikováno 20 Srpen, 2011 od admin

Jsem pouhý okamžik…
kaŞdým dnem jsem jiný.
V cestičce trnité,
já marně hledám stíny.
V cestičce trnité chodím sám a bosý…
Něco tu hledám,
hledám, nevím co si…

Jsem pouhý okamžik…
nejsem kámen věčný.
Co leží na cestě,
co leží si a nesní…

Já jsem jen kapka…
kapka křišťálové rosy,
Co stéká po listě,
kdyŞ Şår slunce prosí.
Aby tu ještě chvilku snad být směla.
Co pak by potom každá kytka chtěla?
Kvést věčně jako slunce ranní.
O tĂŠto touze,
nikdo nemá zdání.…

Jsem pouhý okamžik…
co se stále mění.
Co bylo včera ,
dnes uĹž pravda nenĂ­.
Proto jĂĄ vnĂ­mĂĄm vĹĄechno kolem sebe.
Jsem tu jen jednou,
jsem součástí nebe…

Zima

Publikováno 15 Srpen, 2011 od admin

Byl chladný unorový den, ty jsi řekla miluji tě.
Krásná slečna, co vyznala svůj cit,
a jĂĄ sluha blĂĄhovĂ˝ co nechal si ho vzĂ­t.
Jak rád vrátil bych ten dávný čas,
chytil tě za ruku a polibil na ústa se slovy, tak tady mě máš.
Tenhle sen se uĹž nikdy nemĹŻĹže stĂĄt,
chtěl bych ti říct jediné: pořád mám tě rád.

VĂĄnoce

Publikováno 8 Prosinec, 2010 od admin

Když napadne čerstvý sníh,
přižene se na saních.
A v podobě nadílky,
pro děti či pro snílky,
zase znovu po roce
přináší nám Vánoce.

Po sněhových vločkách

Publikováno 17 Srpen, 2011 od admin

Po sněhových vločkách
Ti posílám květin zahrádku
a k tomu něžnou pohádku,
na dobrou noc, sladké snění
a květinové probuzení.
Ty sám jsi pro mě tou nejvzácnější květinkou,
na kterou myslĂ­m kaĹždou chvilinkou.
Mám Tě ráda moc a moc,
teď už, miláčku, ale dobrou noc.

Pro lucii

Publikováno 13 Prosinec, 2010 od admin

Noc se vleče, já tu sedím sám..stačilo pár vět.
Svět se zbořil..voda strhla břeh.
A zbyl nám prázdný svět.
UĹž necĂ­tĂ­m nikde lĂĄsky dech..
Od rána do večera toulám se pouští,
svět poraženým neodpouští.
Nutno dodat,Ĺže nehrĂĄl jsem fĂŠr,
ze života na věky, právem propuštěn.
PrĹĄĂ­ slzy,co jsi proplakala..
na mĂŠ okovy,cos ukovala.
OdpusĹĽ lĂĄsko…

ZimnĂ­

Publikováno 8 Prosinec, 2010 od admin

Napadl uĹž prvnĂ­ snĂ­h,
v dětských očích radost je.
RadujĂ­ se a plnĂ˝ smĂ­ch,
chladná královna očarovala je.

VĹĄechno bĂ­lĂŠ kolem nĂĄs,
donutí Tě k přemýšlení.
TragickĂŠ ohroĹženĂ­ zpĹŻsobĂ­ zas,
toto bílé sněžení.

Barva zimy, bĂ­lĂĄ aĹž nevinnĂĄ,
srdce mě bolí, au, co se děje ?
Za lidskĂŠ Ĺživoty je vinnĂĄ,
a na mě se zlomyslně směje.