Pokud i Ty patříš mezi lidi, kteří si rádi čas od času napíší básničku o lásce, přátelství nebo prostě jen o životě – pak jsi přesně ten člověk, kterého hledáme. Uvítáme každou básničku a jakýkoliv básnický počin. Proto neváhej a kontaktuj nás.
Pokud i Ty patříš mezi lidi, kteří si rádi čas od času napíší básničku o lásce, přátelství nebo prostě jen o životě – pak jsi přesně ten člověk, kterého hledáme. Uvítáme každou básničku a jakýkoliv básnický počin. Proto neváhej a kontaktuj nás.
Ahoj, ráda bych občas přihodila nějakou básničku.
Keď ťa srdiečko zabolí, očká slzy zalejú
a keď smútok v duši závládne,
tak cítiš, akoby si bol úplne na dne.
Vtedy máš chuť zabudnúť
a v minulosti pobudnúť,
to však nie je riešenie,
čo ťa v živote vpred ženie.
Nádej treba v sebe nájsť,
ktorá ti pomôže ďalej zájsť.
Darovat zlato umí každý,já Ti nesu mnohem víc.Tento dar nekoupíš nikde ani za tisíce i milion je málo.Nepřemýšlej co to stálo,ruce sice prázdné mám…….Nemám v nich drahokam.Chtěl bych aby to bylo jako modré z nebe.Ne není……je to srdce…..zamilované do Tebe.Bojovat s osudem,když nevíme co nás čeká????Je to úděl……životní štreka,plná nástrah,plná….bolesti….Přátelství tu trnitou cestu proklestí,jen najít toho správného přítele,hned je na světě vesele.Avšakvěř,krása života v němž je člověk milován a lásku dává dál…..za potřebí stojí
Chtěl bych mlčet,ale musím mluvit.Chtěl bych umřít,ale musím žít.Chtěl bych být s Tebou,ale musím být sám.Chtěl bych být štastný,ale musím trpět.Proč tohle jen musí být???Já jenom chci štastným životem jít.Nechci už být na světě,když nemohu být u Tebe.Způsobila jsi,že slzy v očích se mi lesknou.Tvůj obraz nejde mi z hlavy.Jsi pro mě jediná,jediná láska má.Jediným snem,snad jen osud ví proč se mi to stalo.A co když se znova zamiluji do Tebe.
Keď ťa srdiečko zabolí, očká slzy zalejúa keď smútok v duši závládne,tak cítiš, akoby si bol úplne na dne.Vtedy máš chuť zabudnúťa v minulosti pobudnúť,to však nie je riešenie,čo ťa v živote vpred ženie.Nádej treba v sebe nájsť,ktorá ti pomôže ďalej zájsť.
+1
Hrnky
„Jsout to špinavé věci!“,
vykřikují historici hystericky.
„Špína špín!“
Myju nádobí, a usmívám se.
Přišel den
Úplně začarovaný
Bylo mi řečeno
Že už tu není
Že odešel
Někam jinam
Beze mne
I bez jiných
Však slyšela jsem
Na pohřbu
Jeho smích
Tak krutý
A trochu neomalený
Měl nás za blázny
A říkal
Tam že on není
Ne v urně on nehnízdí
Jak by mohl
Vždyť vzduchem se prochází
Mezi ptáky že létá
Tak skvěle se mu tam líbí
Že z hřbitova neodlétá
Tak vesele si poskočil do noty
A zanechal nás uprostřed
samoty
Voda,Voda,Voda,Zrcadlo mi podá. Světlo nakreslí mě na ně,přeběhne jak po piáně. A stím větřík může zato,že se vidím na šišato,za vrškem mi mráček pluje kolem vlnky cupitavé.SMĚJÍ SE MI:LIDI CO SE TU ZRCADLÍ.
„Buď tu má lásko“
Okvětní lístku, větříčku lehký,
sluneční paprsku, doteku křehký.
Ležím tu v samotě a v hlavě mám Tebe,
par dní Tě nevidím a dost to zebe.
Když hledím Ti do očí, celý svět se směje,
a v dušičce najednou, všechno pookřeje.
V celoroční zimě, jsi mým teplým jarem,
ve smutku a samotě, přenádherným darem.
Buď tu pro svět navěky, pro pastvu mnohých očí,
buď tím silným opiátem, po kterém se hlava točí.
Drž mě klidně za ruku, ať naše srdce bijí,
ať všechny buňky v našich tělech vědí…že žijí.
Darovat zlato umí každý,já Ti nesu mnohem víc.Tento dar nekoupíš nikde ani za tisíce i milion je málo.Nepřemýšlej co to stálo,ruce sice prázdné mám…….Nemám v nich drahokam.Chtěl bych aby to bylo jako modré z nebe.Ne není……je to srdce…..zamilované do Tebe.Bojovat s osudem,když nevíme co nás čeká????Je to úděl……životní štreka,plná nástrah,plná….bolesti….Přátelství tu trnitou cestu proklestí,jen najít toho správného přítele,hned je na světě vesele.Avšakvěř,krása života v němž je člověk milován a lásku dává dál…..za potřebí stojí
+1