[...]usually posts some very interesting stuff like this. If you’re new to this site[...]……

Dal jsi mi smysl života,
Novou šanci žít.
Byla to od tebe ochota,
Nesměl jsi se mnou být.

A pak jsi jednou řekl:
„Sbohem, odcházíme!“
Mou duší sis odvedl,
A píseň tu smutnou nacházíme.

Všechno mi tě připomínalo,
Dárky od vás všech.
Bude to jako by to nikdy neexistovalo,
Ale tvé srdce by mě nenechalo,
Zapomenout na váš svět.

Slunce se mým pláčem zalívalo,
A mě každým dnem docházel dech.

To co ty jsi mi nechtěl dát,
Dostala jsem hned.
Každý se mě měl bát,
Můj polibek by byl tvůj jed.

Pak stačil jeden pohled,
Mé srdce znovu ožilo.

Stál jsi tam před námi,
A o smrt si žádal,
Čas rány zkusil zahojit,
Ale smysl života srdce nepřestalo strádat.

Nepoznal jsi mě.
Změnila jsem se.
Tvá chyba to nebyla.
Ztratil jsi mě v momentě
kdy rodina mě pohřbila.

U tvé popravi jsem stála,
Dívala se na tebe.
Bylo to to čeho jsem se bála,
Smrt od nás pro tebe.

V srdci zbyla zlá rána,
A nešla vyléčit.
Pak jednoho rána,
Měla jsem útočit.

Byla jsem na misi,
Jako hlavní cíl.
Jejich úkolem hránit mě bylo,
Já měla zabíjet pomocí svých sil.

Všichni mě chtěli zas a znovu,
Já měla však svůj cíl.
Byla jsem trofej za výhru,
už splnila jsem svůj díl.

Svého života si se zbavit směl,
Já poznala za tu dobu,
Že tenkrát když si odešel,
Dobře si lhát uměl.

A tak jednoho dne,
konec můj nastal.
Odejít do věčného pokoje,
kde jsi na mě počkal.

Byla jsem poražena,
navždy umlčena
A jako popel rozptýlena.

Zachraň mě,
Srdce se mi rozpadá.
Zapoměl,
Slunce pomalu zapadá.

Nechal mě tam,
Zhroutil se mi svět.
Slza stéká za jinou,
Slova vyjádří můj hněv.

Ležím na zemi,
Tiše jen pláču.

Srdce trhá mi žal,
On nechal mě tu stát,
Sen překrásný se mi zdál,
Když nechal mě poklidným spánkem spát.

Pěstmi buším do země,
„Nech ji ona za to nemůže,“
Moje poslední záchrana.
Hlas toho co mi pomůže.

Slzy vyschli,
Srdce slabě bije.
Rukou přejíždím po kůži,
Jež příjemně mě hřeje.

Huňatý kožich,
Pod prsty zašustí.
Rudohnědý vlk,
Náramek pro štěstí.

Jiným je tu pro mě,
Tajemství mi prozradil,
To které tajil přede mnou,
To po, kterém se mi dech zatajil.

Láska je mocná,
Než kouzla mocnější.
Dítě si chovám,
Už jsem šťastnější.

Srdce je jeho,
On se o něj postará.
Něco se změnilo,
Legenda prastará.

On má mladý být,
Ona zestárnout.
My to však změnili.
Spolu jsme si žili.

Moje stáří se zastaví,
Dech se mi zatají.
Znovu ho vidím
Ale náklonnost k němu necítím.

Hledíme na sebe,
Jako vzdálení přátelé.
Ti co se po letech setkají,
Ale slova omluv si šeptají.

„Nech mě, nechtěl jsi mě,
Už jsem šťastnější.“
Slova vyplynou,
Nahlas jsou pravdivější.

Mramorová kůže,
Jasný třpyt slz,
Co člověk zmůže,
Jaký má vkus.

Krvavé slzy anděla,
Pro něj jsem noci probděla,
Ale Nyní věci se změnili,
Sny mé se již splnili.

Jiný mě tehdy zachránil,
Spravil to co jiný poranil.
Srdce znovu celé je,
On si myslí, že zničí jej.

Znovu už mu to nedovolím,
Jeho vlivu se nepodvolím.
Jiný si mé srdce získal.
Po nocích mi hudbu pískal.

Nebyl to zpěv,
Ne to ne.
Ale mé srdce to zahřeje.

Láska má přichází,
Já přístav svůj nacházím.
V jeho horkém náručí,
Bezpečí mi zaručí.

Příběh je u konce,
Lásku jsem našla,
On odešel za jinou,
Mě nechal tu s mojí rodinou.

A jak příběh pokračuje?
Nikdo nepoví..
Ale šťastný konec zaručuje,
Lásku jejich, v záhrobí.