Námořník a ostrov
Publikováno Duben 1, 2011 by JANAANGELTRUBKA
Modrá bílá,tvoje barva
námořníku na moři,
snad jsi dostal
nemoc z moře,
kdo tvé hradby pokoří.
Voníš dálkou,dobrodružstvím
rohy ty tě nelekaj.
Po kapsách nosíš pobavení,
noční toulky je tvůj ráj.
Odhrnu košili modrou,
plnou lesku.
Do tebe se podívám,
tys ztratil střelku
při bouři v blesku,
tvůj kompas je už jenom
krám.
Ostrove klidu a bezpečí
to jméno jsi mi našel.
Mě ale mate dál.
Kdo z nás dvou
příliš daleko zašel?
A kdo si s city hrál?
Možná to tak má všechno býti
jen se v tom pořád nevyznám.
Co nutí mladé námořníky
dobývat ostrov co chtěl být v moři sám.
Snad opiti stejnou písní,
moře si šumí klidně dál,
možná jen láká námořníky
maják co svítí v dál.
Námořník roztahuje plachty
a ostrov už jen vzpomíná.
Jak bylo krásný hostit hosty
a mít se komu dát.
Myslet si,že někomu patří
myslet si,že je tvá.
aut.JanaAngelTrubka
