Publikov�no 24 Červenec, 2010 od Veruš
Slyším je, slyším ty hlasy.
Nelze ignorovat jejich prosby o pomoc,
nerozlišují, jestli je den nebo noc,
prosí stále, stále hlasitěji,
stále, stále naléhavěji.
Hlasitý, ženský hlas,
co nezkřivil by mi ani vlas.
Volá Prosím, ochraň mé dítě,
ať nechytí ho smrt do své sítě.
Nevím, jak udělat to mám,
jak na to vystačit sám,
kdo vlastně je,
ten hlas, co hned zaujme?
Pak ten druhý, hrubý, mužský hlas,
co ženu překřikuje zas.
Křičí Nech toho zmetka být,
on už rozum musí mít.
Nebohý bezmocný pláč ženy,
co nedá se popsat pár písmeny.
Už mě štvou, ty hlasy,
ať už vypadnou z mé hlavy!
Napsat n�zor na b�sni�ku
Publikov�no 26 Duben, 2010 od admin
Až nás osud roznese, do všech koutů světa
vždcky si budem vzpomínat na svá dětská léta.
Míša
Napsat n�zor na b�sni�ku
Publikov�no 12 Únor, 2010 od admin
S každou slzou, která padá,
s každým vzlykem, co z hrdla se rve,
s každou růží co pomalu uvadá,
je něco dobře a něco zle.
S každým listem, co ze stromu spadne,
s každým větrem, co zafouká,
s každým vojákem co padne,
radost ne, ale víra zůstává.
S každým kolem co se točí,
s každým tvrdým kamenem,
s každou černou nocí,
všichni věřit zůstanem.
S každým sluncem, co zapadá,
s každou hlínou špinavou,
s každým sněhem co napadá,
všichni lidi na kolena dopadnou.
Ty jsi moje slunce,moje víra,
chci ti jen tohle říct,
s tebou člověk neumírá,
s tebou začne žít.
Miluji tě tak jak matka dítě ne,
bez tebe jsem strom, co opadne,
moje láska navždy zůstane,
při slově krása jsi to jediné, co mě napadne.
Pro tebe bych život dal,
pro tebe bych čas zastavil,
pro tebe bych šel i kdybych stál,
jen tobě jsem své srdce nastavil.
Napsat n�zor na b�sni�ku
