Ty časy, kdy jsem tě slepě milovala,
tvoji vůni ráda vdechovala,
podle tvých představ se chovala,
v srdéčku tě nosila,
jsou pryč.
Já jdu jinam,
někde, kde místo mám,
někde, kde mě rádi uvítají,
někde, kde mě milují.
Jdu sama se zlomeným srdcem,
a já nemusím být vědcem,
abych viděla, jak vážné to je,
že mě to za chvilku zabije.
Budu brát léky a lék je čas,
léčba nebude mít žádný kaz.
Léčba časem, díky ní přežiju
bez tebe, i když tě tak strašně miluju.
