Něco
Publikov�no 12 Únor, 2010 od admin
S každou slzou, která padá,
s každým vzlykem, co z hrdla se rve,
s každou růží co pomalu uvadá,
je něco dobře a něco zle.
S každým listem, co ze stromu spadne,
s každým větrem, co zafouká,
s každým vojákem co padne,
radost ne, ale víra zůstává.
S každým kolem co se točí,
s každým tvrdým kamenem,
s každou černou nocí,
všichni věřit zůstanem.
S každým sluncem, co zapadá,
s každou hlínou špinavou,
s každým sněhem co napadá,
všichni lidi na kolena dopadnou.
Ty jsi moje slunce,moje víra,
chci ti jen tohle říct,
s tebou člověk neumírá,
s tebou začne žít.
Miluji tě tak jak matka dítě ne,
bez tebe jsem strom, co opadne,
moje láska navždy zůstane,
při slově krása jsi to jediné, co mě napadne.
Pro tebe bych život dal,
pro tebe bych čas zastavil,
pro tebe bych šel i kdybych stál,
jen tobě jsem své srdce nastavil.
