Publikov�no 17 Srpen, 2011 od admin
Když skončila noc a začínal den,
zdál se mi o tobě nádherný sen,
hledět ti do očí,
hladit tě po tváři,
hned srdce poskočí,
jedině s Tebou se můj úsměv rozzáří.
Náhle se probouzím,
pelíšek je prázdný,
přemýšlím čím to je,
že něco mi schází.
Zjišťuju že to není jen sen,
ale možná i skutečnost,
takže trápit se nad tímto snem je
jen a jen zbytečnost.
Publikov�no 17 Srpen, 2011 od admin
Chladná je noc,tak chladná,až drkotají zuby
Slunce nesvítí,oblouhu zdobí jen měsíc,který se právě objevil na nebi.
Večernice přišla k nám,rozsvítila hvězdy,
zakrátko jedna padala-chtěla splnit přání.
Seděla jsem na červánku,chtěla letět daleko,
za humna se podívat-vidět moře,cítit teplo….
chtěla jsem cítit teplo slunce,mého slunce-mnou milováno….
Splnil se sen?Nevím však.Asi na to bylo brzy….
Když ze sna procitla jsem,seděla jsem na lavičce.
Vedle mne nebylo nic-jen prázdnota.
Přála jsem si dotýkat se hvězd,cítit jejich zář…Přála jsem si spatřit mého milovaného tvář…
Splnil se sen?Ne.Bylo na to už příliš pozdě-jinou už dávno měl.
Publikov�no 15 Prosinec, 2010 od Veruš
Vím, že je to pošetilé
bláznivé, hloupé.
Bát se strachu.
Co když, přijde v noci?
Co když, nebudu dýchat moci?
Co když, mě strach ochromí?
Co když, už nikdy nebudu v bezpečí?
Kde se mám před ním schovat?
Ze strachu nemůžu dýchat.
On si mě najde, najde si mě kdekoliv
najde si mě, on si mě najde, kdykoliv.
Bát se strachu.
Trochu.
Publikov�no 17 Srpen, 2011 od admin
Slunce už šlo spát
a právě skončil den.
Já jdu dobrou noc ti dát
a popřát krásný sen.
Má láska vyšla ven,
až vzhůru ke hvězdám.
Jak budeš snít ten sen,
tak polibek ti dám.
Publikov�no 15 Srpen, 2011 od admin
Má láska se v noční tmě utápí
a srdce bez krve buší!
Tvé svědomí mou duši utrápí
a s Tvým srdcem jsou k mé věčné lásce hluší!
Tak krásné sny,
ať milosrdné jsou k činům Tvým!
Snad jednou čekají nás krásné dny
a má láska se nevytratí jako dým.
Miluji Tě!
Já nestydím se za ty slova!
Jen hodně bolí,je vyslovit!
A dokud budu dýchat a mé srdce bít,
budu Ti je říkat zas a znova!
Dokud mé tělo bude žít!
Publikov�no 28 Září, 2010 od admin
Jdu tmavou noční ulicí
a déšť mi smáčí vlasy
Kolem mihl se někdo s deštníkem,
aby nebyl mokrý asi
Já zvolním ještě více krok
a přijímám tu vodu
Ať pohladí mě po tvářích,
než dojdu k domovnímu schodu.
