P�idan� kl��ov� slova o životě

Závist

Publikov�no 9 Leden, 2011 od

kosou ostrou jako břit
utnu žlutých tulipánů
nemohu oko přimhouřit
a zasazuji další ránu

padají lístky okvětní
zbrocené slzami rosy
do kraje tichý nářek zní
hynoucí švihem kosy

žluté jsou hlavy spadané
žlutá je barva závisti
neuctím padlé poddané
ať svědomí své očistí

pak otočím se zády k nim
a ponechám je osudu
snad viny někdy odpustím
slepý však již nebudu

tou kosou jsou mé činy
pomsta brousí její zub
není zloby bez příčiny
všechno má svůj líc a rub

ne vždy je dobrý hněv
když objeví se chyba v květu
ne vždy zní slova jako zpěv
a pravda s láskou vládnou světu



Napsat n�zor na b�sni�ku

Život je dlouhý čas

Publikov�no 17 Únor, 2010 od

Život je dlouhý čas,
který probíhá v nás.
Bývá sametově krásný
a šíleně šťastný.
Prochází i strašným peklem,
a slzy po tváři steklé,
zarývající se do srdce,
může jich být i tisíce.
Někdy se najde ten,
kdo pomůže z pekla ven.
Ale často zůstaneš sám,
ve špinavém blátě zahrabán.
Musíš se z toho dostat ven,
bez lidské pomoci a osamocen.
Tak bojuj o život svůj
a tomu blátu, peklu se vyvaruj.



Napsat n�zor na b�sni�ku

K svátku

Publikov�no 8 Únor, 2010 od

Ber všechno, co Ti život dal
radost, smutek, lásku
vždyť život je jen karneval
v nemž stokrát změníš masku



Napsat n�zor na b�sni�ku

Ztracený život

Publikov�no 17 Únor, 2010 od

Kdo víno má a nepije,
kdo hrozny má a nejí je,
kdo ženu má a nelíbá,
kdo zábavě se vyhýbá,
na toho vemte bič a hůl,
to není člověk, to je vůl!



Napsat n�zor na b�sni�ku

Něco končí a něco začíná

Publikov�no 8 Únor, 2010 od

Něco končí

a něco začíná

Někdo se loučí

Někdo vzpomíná

a někdo zapomene.

Něco se podařilo

Něco je stále vpředu

Něco nás postrčilo

Něco jsme dali k ledu

Něčemu podlehneme.

Něco končí

a něco začíná

cesta se tenčí

už je z ní pěšina

nastává němé ticho.

Něco končí

a něco začíná ….



Napsat n�zor na b�sni�ku

Sám uprostřed davu

Publikov�no 6 Únor, 2010 od

Píši Ti krátký dopis z lásky,
která ač utajena v nitru mém,
svědomí jak vojska oblehla moje,
tíží mne mlýnským kamenem.

Píše ho moje srdce Tvému,
a přeci ho nikdy nebudeš číst,
protože srdci, ne zrakům je určen,
ten krátký, smutný, teskný list.

Mým cílem jediným je získat tvou lásku
a svou ti za ni dát,
s prosbou ti ležím u nohou,
vím, že bych chtěl tě milovat.

Chtěl bych vždy s tebou životem jít,
být ti vždy pevnou oporou,
kdybych se musel od tebe odloučit,
bylo by pro mne to záhubou.

Zatím v mém srdci víra je,
že budeme žít jednou pro sebe,
že budeme lásku si opětovat,
ty pro mně a já pro tebe.

Upřímné a jasné tvoje oči,
budou se na mne stále smát,
a rudé tvé krásné, plné rty
o lásce budou povídat.

Hloubku tvých očí nikdy nezměřím,
na tohle není žádná míra,
velikost citu nelze vyčíslit,
tak jako hloubku číše vína.

Vždy mne moc mrzelo jaká jsi,
tvé rozmarné nápady srdce mé mučí,
a ruce svazují jak ostnatý drát,
ruce, jež chtěly by tě objímat.

Pro mne jsi zatím krásným motýlem,
který po louce z květu na květ létá,
já marně běhám, tebe naháním,
z pod ruky motýl stále mi ulétá.

Několikrát jsem držel tě v rukou,
vždy ses mi z nich však vytrhla,
lásku jsi slíbila, spletla hlavu,
a já zůstal stát, sám uprostřed davu.



Napsat n�zor na b�sni�ku