Básničky.eu

Neskutečná

Publikov�no 20 Srpen, 2011 od admin

Byla jsi krásná a tolik neskutečná
proč jsi mi odešla – tiše tam k vám domů?
Vždyť já si vzpomínám,
že smáli jsme se tomu,
že nás nic nerozdělí,
když zmizí naše cesty.

Zůstal jsem v polospánku
snad nekonečný čas.
Jak se Ti podařilo
duši mojí zmást…?
Kde jsi Ty vlastně celou dobu byla…?

Chybí mi lásko asi Tvoje víra,
ten pohled do očí,
ten co srdce svírá.
Jsi ve mě celá, co já můžu ztratit
ach kéž bys jednou zase moje byla
a tisíckrát řekla …….chci se vrátit…
o Tvojí lásce, vždycky jsem jen snila….

Pohled

Publikov�no 6 Leden, 2011 od admin

Uviděl jsem tě poprvé,
a náhle zastavil se čas,
myslel jsem nejprve,
že hvězdy vidím jas.

V tvých očích se zrcadlilo nebe,
a já hned věděl bezpečně,
že od této chvíle chci jen tebe,
životem jít společně.

Buď tu má lásko

Publikov�no 25 Červenec, 2010 od admin

Okvětní lístku, větříčku lehký,
sluneční paprsku, doteku křehký.
Ležím tu v samotě a v hlavě mám Tebe,
par dní Tě nevidím a dost to zebe.

Když hledím Ti do očí, celý svět se směje,
a v dušičce najednou, všechno pookřeje.
V celoroční zimě, jsi mým teplým jarem,
ve smutku a samotě, přenádherným darem.

Buď tu pro svět navěky, pro pastvu mnohých očí,
buď tím silným opiátem, po kterém se hlava točí.
Drž mě klidně za ruku, ať naše srdce bijí,
ať všechny buňky v našich tělech vědí…že žijí.

Autor : Peet

Probuzení

Publikov�no 17 Srpen, 2011 od admin

Když skončila noc a začínal den,
zdál se mi o tobě nádherný sen,
hledět ti do očí,
hladit tě po tváři,
hned srdce poskočí,
jedině s Tebou se můj úsměv rozzáří.

Náhle se probouzím,
pelíšek je prázdný,
přemýšlím čím to je,
že něco mi schází.

Zjišťuju že to není jen sen,
ale možná i skutečnost,
takže trápit se nad tímto snem je
jen a jen zbytečnost.

Když

Publikov�no 28 Září, 2010 od admin

Když já myslím na tebe,
tak mé srdce letí do nebe.
Když zavřu oči a spím,
tak tě vždy lásko ve snu uvidím.
Když jdu s tebou na procházku,
jsem hrdý na to že mám vedle sebe krásku.
Když se mi nechce do práce,
tak myslím na to jaká je s tebou legrace.
Když je mi smutno převelice,
o to se těším na tebe více.

Topím se

Publikov�no 18 Červen, 2010 od Veruš

Něco z mojí starší tvorby:
Topím se, topím se
v moři svých slz,
tak proč už nese
farář kříž, když jen
topím se v moři svých slz?
Umíráček zvoní,
už varhany hrají,
kapesníčky utírají
tváře pozůstalých.

To je jako ptát se proč
se střídá den a noc,
proč zlomené srdce bolí tak moc,
proč mě nikdo nezachrání,
proč radši slzy roní?
Je to jako proč se ptát
proč jsi mě tam nechal stát!

Rakev z dubového dřeva.
Proč?
Protože jsem se nalokla vody moc,
protože tma černá jak noc,
zahalila mojí tvář,
tak teď radost mař.

Protože zlomené srdce zabijí,
protože slzy moje oči zalijí,
když bez důvodu odejdeš pryč,
když se chováš jako levný kýč,
tak mi vrať k mému srdci klíč!

Ležím ve tmě,
proč sem dali mě,
když ví, že se topím
v moři slz a sním,
že zase budeme spolu,
ať už mám jít dolů,
je mi to jedno, jen ať zas spolu jsme, prosím…

Prosím, prosím ale marně,
topím se dál, lokám smutně.
Lokám se vody ve tmě,
umírám rychle, jak točí se Země.
Pomalu, pomaloučku.
Prosím, ať už to bolí jen trošku,
ať to mám rychle za sebou,
jen chci být zas s tebou.

Oči zalily se zas.
Toto nikdy neskončí?!
Když mě tak ničí
být bez tebe, lásko má,
já chci být jen tvá.

Utichl pláč cizí,
smutek ostatních rychle mizí.
Jen ten můj je semnou, že
spolu nejsme, kdo to kazit může?!

Naši lásku nehynoucí,
nikdy neumírající,
nikdy neležící
na dně rakve jako já teď,
tak ať to skončí hned…
naše láska bude pořád taková.
Tak prosím, ať už to skončí…