P�idan� kl��ov� slova pocity

Vše co cítím

Publikov�no 20 Srpen, 2011 od

Lapená do sítě
Bereš mi dech
Bojím se, dusím Tě
Každý svůj vzdech
Věnuji Tobě..

Seženeš loď
Protože miluji moře
Na palubu pojď
Bude-li hořet
Zachráním Tě..

Tvou duši nahou
Až začneš znovu věřit
Obalím dlahou
Vše začne se dařit
Přestaň se bát..

Blízkost našich těl a duší
Neměřím na kilometry
Zas vím, co se sluší
Neobuji tretry
Počkám..

Vím, že Tvoje láska
Není tenká jako vlas
Staré pouto možná praská
A vše potřebuje čas
Dávám Ti ho..

Je mi jedno v jaké ulici
Skládáš večer hlavu
Nejsem kodex chodící
Nezkouším Tě z dobrých mravů
Jsem jen žena..

Tvé stopy mizí
Vím však jedno jediné
Tělo v zemi cizí
Ale ráno v mojí peřině
Nechal jsi své srdce..



Napsat n�zor na b�sni�ku

Jen tak

Publikov�no 17 Únor, 2010 od

Hlava v dlaních
ztěžkla mi
vzpomínkami
Smutek je v nich
stlačený
vlhnou mi
jako Zkrápění
srdce – kra pění
do mořských vln

SLZENÍ

Co přijde zase zbude mi
stálost nestálosti
jsme vyhnaní
jsme hnáni

LKANÍ

Já
nic nejsem
a byla jsem
už před stvořením
Stvoření
tak jako ty
jsme spojeni

SPOJENÍ



Napsat n�zor na b�sni�ku

Posvícení

Publikov�no 2 Září, 2010 od

Obloho proč brečíš,

já se chci tolik smát,

proč ulice je šedá,

já chci barvy znát.

Všechno je jinak,

než by si člověk přál,

kdo byl ti blízko

a kdo je teď opodál.

Proč někdy srdce hoří,

jindy zas studí

ledově a moc.

Proč těžké je říci

všem svým pocitům

už dost!

Kolik můžu ještě unýst,

kdy skončí tento pád

chci si hubu nabít,

abych se mohla zase smát!

Rolety jsou dole

všude zavřeno,

moje vnitřní boje

mají stále prostřeno.

Jak ukončit povícení,

jak vyhnat hosty ven

moct znovu dýchat

přivítat slunný den.

Po tomto divném posvícení

možná přijde osvícení.

aut.JANAANGELTRUBKA



Napsat n�zor na b�sni�ku
  •  
  •