Maminečko, maminko
Publikovno 25 Únor, 2010 od admin
Maminečko,maminečko
proč pak se namě mračíš
dyť ty teď ke mně kráčíš
Zlobím tě já to vím
hodný k tobě chci být.
Už jsem se polepšil
nikoho už jsem nezlobil
Pidan klov slova pro maminku
Pro maminku
Publikovno 14 Únor, 2010 od admin
Víš, má milá maminko,
já ti musím něco říct.
Je mi líto malinko,
ne, je mi to líto víc.
Moc mě mrzí, že tě zlobím,
a máš o mě starost,
omluvná slůvka pak lovím,
ať máš ze mě radost.
Já tě totiž, moje mámo,
přes to všechno ráda mám,
kytičku a sladkou pusu,
kdykoliv ti ráda dám.
V srdíčku tě budu nosit,
až do smrti, přísahám,
protože tě maminečko,
nadevšechno ráda mám.
Kočičí bolístka
Publikovno 11 Únor, 2010 od admin
Kočička maličká
mlíčko pila,
do malé tlamičky
včelka zabloudila.
Jéje, jéje, to to bolí,
maminko – zavolej doktora,
ať mi jazýček zhojí.
Kočičí matinka suše přede,
lidský tvor – zbystřete,
vede si skvěle.
Koťátko odváží,
veterinář léčbu uváží,
injekci píchne, čeká,
Macíček nejprve heká
a pak…
zázrak se stal,
běhá, mňouká – žít bude dál.
Píši ti básničku
Publikovno 14 Únor, 2010 od admin
Maminečko,maminečko
proč pak se namě mračíš
dyť ty teď ke mně kráčíš
Zlobím tě já to vím
hodná k tobě chci být.
Už jsem se polepšil
nikoho už jsem nezlobil
maminko, prosím Tě…
Publikovno 12 Únor, 2010 od admin
Maminko, ty mě nechceš?
Necháš mě zemřít než se narodím?
Vždyť ani nevíš, jsem-li dcera nebo syn.
A což jsem z lásky nevzešel?
Jen přiznej, jak vyznával jsi lásku komusi,
tma chodila jak noční hlídka kolem,
milence nikdo vidět nemusí.
Maminko, ty mě nechceš?
A co až budeš chtít vody podat
a osamělá marně zvoláš stokrát?
Co až zmenšíš se na stařenku,
kdo se tě zeptá, maminko, co je ti?
Kdo s tebou třeba chromou půjde venku
a komu zemřeš jednou v objetí?
Maminko, ty mě nechceš?
Bojíš, že ubude ti krásy?
Já si tě celou přemaluji jen
a jestli trochu krásy posbírám si,
shlížej se ve mně každý den,
jak v dítěti se shlíží matka,
nemusíš ani hledět do zrcátka.
Maminko, ty mě nechceš?
Bojíš se, že ubude ti lžíček?
Vždyť já bych jenom z odrobinek žil,
jak žije vrabec prosebníček,
natrhal bych si lesních ostružin.
Za války jedli lidé kořínky
a matka přece dala dítě do plínky
Maminko, ty mě nechceš?
Tak rád bych spatřil nejhezčí dva šperky,
zlaté slunko a pozlacený měsíček.
Tak rád bych viděl sýkorky a čejky,
jak vykukují z hnízd jak z jesliček.
Tak rád bych viděl růži, oblak, nebe
a nejvíc tebe, maminko má, tebe
Maminko, ty mě nechceš?
Bojíš se, že tatínka mít nebudu?
Můžeš mi lhát, že odešel nám do války,
že výstřel roztrhl vás, jak pár holubů,
že zanechal ti dopis, brož a korálky.
Nepřiznávej se, že jste se rozešli,
až půjdeš do práce, tak dáš mě do jeslí
Maminko, ty mě nechceš?
Snad najdu proti rakovině lék
a proti stárnutí a začnu nový věk.
Popluji k hvězdám na kosmické lodi,
pro kmín ti půjdu pěšky, jak se chodí.
Kosmický světáček už ze mě bude snad,
domů se vrátím s tebou polaskat.
Pro maminku k narozeninám
Publikovno 8 Únor, 2010 od admin
Maminko, maminko, narozky máš
jsi naše sluníčko, andílek náš.
přinesli bychom ti modré z nebe,
my máme, maminko rádi tebe.
