Básničky.eu

RannĂ­ zĂĄsnuby

Publikováno 10 Únor, 2010 od Badya

a opodĂĄl leĹžel
svrĹženĂ˝ morovĂ˝ sloup.

Varovný křik
a oči navrch hlavy,
ĂştlĂĄ ramena
a ĹĄarlatovĂ˝ proud.

Jako proud lĂĄvy
vyvalil se křik
a modravĂ˝ vzdech

tiĹĄe se rozplynul.

Ta krĂĄtkĂĄ vzpomĂ­nka
na řádky života
je rudĂĄ v tom dechu,
a ztracena ve výkřiku.

A černá sametová stuha.

KdyĹž ticho
zahalilo rĂĄno
na trĹžnici
uprostřed světa

a opodĂĄl leĹžel
svrĹženĂ˝ morovĂ˝ sloup.

Ĺ arlatovĂ˝ stud
a ocelovĂĄ hrdost.
Ta dĂ­vka
se měla
zĂ­tra rĂĄno vdĂĄvat…

RannĂ­ sanitace

Publikováno 9 Únor, 2010 od admin

A slunce vyĹĄlo zase!
RannĂ­ tuĹžby smrtelnĂ­kĹŻ hostĂ­.
Bude zas dost sĂ­ly, zdĂĄ se…,
Heliovi vděční za tu koupel naších zlostí.

Stíny ředí do ztracena,
cĂ­tĂ­m, jak ĹĄkvĂĄru smyslĹŻ cedĂ­,
špínu duše, jež je jitrem převracena
z šedi olověna až k obzoru mědi.

Vymetlo kouty včerejšího stesku,
toho, co bude dĂĄl se nelekĂĄ.
Ukoptěno bahnem povah, nabírá už provždy lesku.
Je tou jistotou, ač mohlo by, tou dřinou neheká.

Ó, slunce vyšlo zase!
Po vlastním boji s mlhou hýří ochotou
hladit smutky vťech mých marných nocí,
splínů směšných smrtelníků, s jejich prostotou.