Publikovno 24 Duben, 2010 od admin
Moje lásko jediná,
chtěl bych být tvůj hrdina.
Hrdě bych nosil tvé srdce na dlani,
pak ráno bych chystal ti snídani.
Slibuji, a já sliby dodržuju,
já věrný naší lásce budu!
Lituji, že nepoznal jsem tě dřív,
jak mohl jsem bez tebe žít?
Tvé polibky jsou jako sen,
ten mohu prožívat s tebou jen.
Jsi krásnější než nejkrásnější květ,
miluji tě, snesu ti k nohám celý svět.
Publikovno 17 Březen, 2010 od admin
Největší tma je pár minut do svítání
Kdo mi to ruší spaní
Kdo to tu hraje
Čtverylku na tympán
Největší tma je pár vteřin do rozbřesku
Vlk ve psa prolínaje
Hraje mi Humoresku
traverzou do varhan
Největší tma je pár slok před kuropěním
Kdo snění v bdění mění
Neusínaje
Možná jen kýmsi spán
Největší tma je pár minut do svítání
Ztemnělým krajem
Žene své oře ranní
Strašlivý vlaků pán
Publikovno 13 Březen, 2010 od admin
Jdu po Cestě z kamínků
vzpomínám na dívku,
která je mou přítelkyní
a bez ní život lehký není.
Mám tam i super kamaráda,
kterého mám moc ráda,
sice mi furt nadává,
ale i odvahu mi dodává.
Oba jsou život můj,
proto, štěstěno, při nich vždy stůj.
Publikovno 20 Březen, 2010 od admin
Déšť stéká ti v kapkách po tváři,
široko daleko nic nezáří.
Tvůj úsměv ztrácí se v tmách,
Náš vztah začal být krach.
Proč oči mé pláčou taky
a na nebi jsou temné mraky?
Vždyť život s tebou byl jako sen,
s tebou byl bílý každý den.
Je už to dávno a pryč to je,
mě mizí i ta naděje.
Chci být s tebou a být zase šťastná,
ať naše rána mohou být jasná.
Ale toto už nikdy nebude,
mé srdce stále jen běduje
a jen tebe tolik miluje….
Publikovno 15 Březen, 2010 od admin
Skleněné klapky -
skleněný stůl
a lidé ze skla
jejich skleněné sny
i podlaha je ze skla
to abych se zul
já z masa a krve – pocestný
Křehký svět cinká
zvoní mi v uších
komu zvoní hrana?
skleněným duším
do kouta je zahnal
skleněný strach
a na čem to tam klečí?
to je skleněný hrách?
Skleněná láska bez bublinek,
dvě vejce do skla málem ráno
skleněnky sbírá malý skřítek
na hromádku – tam za piano
Publikovno 13 Březen, 2010 od admin
Krásná paní čarovná,
co světlo se jí nerovná.
Pohltí každou špatnost,
do země duchů je to most.
V ní dobro najít těžké je,
však zlo pro ní sladké je.
Plné jest nebe hvězdiček,
chvílemi z podmraků vyleze i měsíček.
Tou nocí s klukem jít,
a ruku v ruce mít.
Povídat si a přemýšlet,
co na nás ještě chystá svět.
Jít mlčky a nic neříkat,
a přece si očima povídat.
Vidět, že ten druhý má Tě rád,
že by za Tebe i umřel snad.
Procházka tou nocí čarovnou,
a nejtajnější sny se splní najednou.
Sny, jež každá dívka má o svém klukovi,
ona však svoje sny nikomu nepoví.
Hvězdička padá z nebe,
přeji si? Přeji si právě jen Tebe.
Tebe jediného
v mých představách vysněného.
