Publikovno 24 Duben, 2010 od admin
Slunce klesá, půjde spát
a já tě mám strašně rád
Stmívá se a jsem tu sám
stýská se mi,pláču a nevím co dál
Bez tebe to není ono,
bez tebe je všechno jedno
Pro tebe všecho a bez tebe nic
Bez tebe už nemůžu žít!
Publikovno 9 Únor, 2010 od admin
A slunce vyšlo zase!
Ranní tužby smrtelníků hostí.
Bude zas dost síly, zdá se…,
Heliovi vděční za tu koupel naších zlostí.
Stíny ředí do ztracena,
cítím, jak škváru smyslů cedí,
špínu duše, jež je jitrem převracena
z šedi olověna až k obzoru mědi.
Vymetlo kouty včerejšího stesku,
toho, co bude dál se neleká.
Ukoptěno bahnem povah, nabírá už provždy lesku.
Je tou jistotou, ač mohlo by, tou dřinou neheká.
Ó, slunce vyšlo zase!
Po vlastním boji s mlhou hýří ochotou
hladit smutky všech mých marných nocí,
splínů směšných smrtelníků, s jejich prostotou.
Publikovno 12 Únor, 2010 od admin
Jsi jako kometa, vracíš se hned
anebo jednou za sto let
Možná jsi posel špatných zpráv,
a možná Kristu na pozdrav
vedeš tři krále.
Jsi vždycky krásná na pohled
a někdy chladná jako led.
A často mužům bereš dech,
než dokážeš říct „Máte pech.“
jsi zase dále.
Tak letíš vesmírem nikoli sama
Nikoli dítě nikoli dáma.
Letíš tak rychle jak jen stačíš
a dobře víme, že se vrátíš.
Máš oči k Slunci obrácené
z ohonu perly poztrácené
padají dolů k planetám,
které těší každý klam.
Ve tmě se pistol nabíjí,
láska přátelství zabíjí.
Publikovno 6 Únor, 2010 od admin
Zapadlo mi moje slunce,
ale měsíc nevychází..
Stále cítím Tvoje ruce,
mám pocit, že mi něco schází.
Vůně Tvých vlasů,
hebkých jako hedvábí..
Jsem jak motýl,
jehož květ přivábí.
Teď již svítí jen má naděje,
že mi jednou odpustíš,
žádný slavík nepěje,
když ho z klece nepustíš.
Teď on zpívá píseň svou,
pro tebe v kleci zavřený,
dny za dny stále jdou,
a on zpívá, ikdyž sklíčený.
