Vánoce
Publikov�no 8 Prosinec, 2010 od admin
Když napadne čerstvý sníh,
přižene se na saních.
A v podobě nadílky,
pro děti či pro snílky,
zase znovu po roce
přináší nám Vánoce.
Publikov�no 8 Prosinec, 2010 od admin
Když napadne čerstvý sníh,
přižene se na saních.
A v podobě nadílky,
pro děti či pro snílky,
zase znovu po roce
přináší nám Vánoce.
Publikov�no 29 Květen, 2010 od admin
Přišel den
Úplně začarovaný
Bylo mi řečeno
Že už tu není
Že odešel
Někam jinam
Beze mne
I bez jiných
Však slyšela jsem
Na pohřbu
Jeho smích
Tak krutý
A trochu neomalený
Měl nás za blázny
A říkal
Tam že on není
Ne v urně on nehnízdí
Jak by mohl
Vždyť vzduchem se prochází
Mezi ptáky že létá
Tak skvěle se mu tam líbí
Že z hřbitova neodlétá
Tak vesele si poskočil do noty
A zanechal nás uprostřed
samoty
Publikov�no 18 Květen, 2010 od admin
Jsi anděl, co naději mi dává,
jsi květina, co nikdy neuvadá.
Jsi slunce, co tak hřeje,
jsi smíšek, co se neustále směje.
jsi víno, kterým se opíjím,
jsi vějíř, kterým se ovíjím.
jsi denní světlo i noční svit,
jsi motýl, co do srdce mi vlít.
Jsi smích a pláč a taky hřích…
Publikov�no 8 Prosinec, 2010 od admin
Napadl už první sníh,
v dětských očích radost je.
Radují se a plný smích,
chladná královna očarovala je.
Všechno bílé kolem nás,
donutí Tě k přemýšlení.
Tragické ohrožení způsobí zas,
toto bílé sněžení.
Barva zimy, bílá až nevinná,
srdce mě bolí, au, co se děje ?
Za lidské životy je vinná,
a na mě se zlomyslně směje.
Publikov�no 22 Květen, 2010 od admin
Publikov�no 12 Duben, 2010 od admin
Damiáne, Damiáne, můj imaginární příteli
Vzpomínáš na ty chvíle ?
Seděli jsme na lavičce, povídali si,
Spřádali plány, tvořili cíle…
…
Když stál jsi za mnou, hřála mě na rameni… Tvá dlaň
A když lidi koukali, tak ses jen smál.
Vzpomínka na tebe v nitru mém zkamení… Tak vstaň
Půjdeme ruku v ruce dál.
On byl vždy představa, chcete-li,
Damiáne, Damiáne, můj imaginární příteli