Žal
Publikovno 12 Únor, 2010 od admin
Slyším hrom a vidím blesk,
moje oči skrápí stesk,
stesk po tobě má jediná,
bez tebe všechno mi umírá.
Každá vteřina s tebou,
vteřina za kterou životy odkvetou,
byla pro mě vším,
teď zbyl mi jen po tobě stín.
V tvých očích viděl sem sebe,
v tvých polibcích sladkost nebe,
bez nich jenom sůl a mráz,
stojím a kolem je jen sráz.
Krvácím a nepomůžou obvazy,
vzpomínky se vrací jako nárazy,
s tebou miloval jsem svět,
já byl stonek a ty květ.
Tlukotem mého srdce jsi byla,
teď jsi mě opustila,
barvy ztratil svět,
zbyl jen stonek a kde je květ?
Ta bolest se mnou šíří,
samota je hrot, co na mě míří,
moje city jsou zlomená květina,
a všechno krásné pomalu umírá.
Přeju si umřít se všemi růžemi,
byla jsi důvod mého života jediný,
bez tebe stejně růže nevoní,
bez tebe je každý zahodí.
Díky tobě slunce svítí,
díky tobě má cenu mé žití,
bez tebe jsem zlomený strom,
co zničil ho hrom.
Mě však nezlomil hrom, ale ty,
vzpomínky na tebe jako nálety,
sluníčko mě mrazí,
lehký větřík na zem srazí.
Zbyla mi jen víra,
ta totiž neumírá,
víra a naděje,
na duši závěje.
Třeba spolu navždy budem,
ať bude červen nebo leden,
třeba se naše životy navždy spojí,
a ani smrt nás nerozdělí.
A jestli ne, tak trápit se není nutné,
ve smrti je všechno smutné,
a já bez tebe nechci žít,
to radši smrt v srdci mít.
Miluji tě a ty to víš,
svým srdcem sem ti blíž,
až moje srdce uvidíš,
mou lásku pochopíš………
