Publikov�no 10 Leden, 2011 od James Libustka
ze země vstal stonek nový
na něm poupě plné sil
uvnitř další příběh snový
tím příběhem můj život byl
slunce jsem hledal den co den
rád na výsluní jsem se hřál
a i když život můj byl jako sen
já více svitu jsem si přál
můj květ byl plný pylu
má barva měla zářný jas
však s pýchou svou jsem ztrácel sílu
a se sílou jsem ztrácel čas
tak země se točila kolem osy
až stříbro zbarvilo můj květ
já pil poslední doušek rosy
a zaslepen opouštěl svět
to vítr zadul v pápěří
já odletěl do modrých výšek
snad lidé někdy uvěří
v lehkost chmýří pampelišek
Napsat n�zor na b�sni�ku
Publikov�no 6 Leden, 2011 od admin
Jsi můj život, vzduch co dýchám.
moře které mě posilňuje.
A ty jsi ta co mi všechno dáva,
co mě podporuje, když životem spěchám,
co mě štěstím naplňuje.
Životem těžkým kráčet s tebou chci,
protože už spolu kráčíme.
Zažili jsme nástrahy a pády,
ty mě ukazuješ pravý smysl,
krásné stránky všech věcí jsou tvé krásné nápady,
a všechno co spolu děláme.
Jsi krásná jako slunce,
jsi můj ideál,
a moje láska hoří k tobě
jako svit plameně, když se držíme ruku v ruce,
a vidím rozjasnění všedních dní, když vidím tvou nádhernou tvář.
Mé díky patří tobě.
Za tvou lásku,
Za tvé srdce, které bije pořád ve mě,
a vháni do mě tu sílu,
která mě dává potenciál letět ve výšinách nebe.
Miluju Tě jak jen můžu,
vím a ještě víc,
přijmi těchto slov lásky květ.
Tolik nádhery mi v tebe vychází v tebe vstříc,
když jsi při mě, baví mě celý svět.
…miluju Tě, lásko, víc a víc každý den.
Napsat n�zor na b�sni�ku
Publikov�no 13 Prosinec, 2010 od admin
Dal jsi mi smysl života,
Novou šanci žít.
Byla to od tebe ochota,
Nesměl jsi se mnou být.
A pak jsi jednou řekl:
„Sbohem, odcházíme!“
Mou duší sis odvedl,
A píseň tu smutnou nacházíme.
Všechno mi tě připomínalo,
Dárky od vás všech.
Bude to jako by to nikdy neexistovalo,
Ale tvé srdce by mě nenechalo,
Zapomenout na váš svět.
Slunce se mým pláčem zalívalo,
A mě každým dnem docházel dech.
To co ty jsi mi nechtěl dát,
Dostala jsem hned.
Každý se mě měl bát,
Můj polibek by byl tvůj jed.
Pak stačil jeden pohled,
Mé srdce znovu ožilo.
Stál jsi tam před námi,
A o smrt si žádal,
Čas rány zkusil zahojit,
Ale smysl života srdce nepřestalo strádat.
Nepoznal jsi mě.
Změnila jsem se.
Tvá chyba to nebyla.
Ztratil jsi mě v momentě
kdy rodina mě pohřbila.
U tvé popravi jsem stála,
Dívala se na tebe.
Bylo to to čeho jsem se bála,
Smrt od nás pro tebe.
V srdci zbyla zlá rána,
A nešla vyléčit.
Pak jednoho rána,
Měla jsem útočit.
Byla jsem na misi,
Jako hlavní cíl.
Jejich úkolem hránit mě bylo,
Já měla zabíjet pomocí svých sil.
Všichni mě chtěli zas a znovu,
Já měla však svůj cíl.
Byla jsem trofej za výhru,
už splnila jsem svůj díl.
Svého života si se zbavit směl,
Já poznala za tu dobu,
Že tenkrát když si odešel,
Dobře si lhát uměl.
A tak jednoho dne,
konec můj nastal.
Odejít do věčného pokoje,
kde jsi na mě počkal.
Byla jsem poražena,
navždy umlčena
A jako popel rozptýlena.
Od: SalvatoreGirl
Napsat n�zor na b�sni�ku
