lásku neztratíš
Publikov�no 26 Duben, 2010 od admin
Jdi svou cestou a jdi jen tam.
Jdi s přáteli a jdi i sám.
Za svým cílem stále běž,
a účelu pak dosáhneš.
Po vítězství i zemřít smíš-
-lásku svou už neztratíš.
P�idan� kl��ov� slova ztráta
Ztráta
Publikov�no 13 Březen, 2010 od admin
Dříve znala jsem, uměla jsem
krásnou báseň a naspaměť říkala jsem.
Poslední dobou špatné myšlenky mám,
hlavu naruby a zmatenou mám.
Človíčka, kterého z celého srdce Miluji,
pomalinku ztrácím
jen jeho jméno na papír maluji si.
Každý verš, každou myšlenku a rým věnuji jen jemu
snad někdy přímo k srdci dopluje mu.
Snad brzy už to bude
a mé srdce opět šťastné bude.
jen láska
Publikov�no 13 Březen, 2010 od admin
Až najdeš, co jsi nikdy neztratil,
ucítíš to, co jsi nikdy necítil,
poznáš, že láska není jen milování,
ale především velká oběť uctívání.
Zastav čas a ohlédni se zpět,
zjistíš, že na lásce stojí svět,
protovaž si toho, co za běžné pokládáš,
neboť je pozdě brečet,když už to postrádáš…….
maminko, prosím Tě…
Publikov�no 12 Únor, 2010 od admin
Maminko, ty mě nechceš?
Necháš mě zemřít než se narodím?
Vždyť ani nevíš, jsem-li dcera nebo syn.
A což jsem z lásky nevzešel?
Jen přiznej, jak vyznával jsi lásku komusi,
tma chodila jak noční hlídka kolem,
milence nikdo vidět nemusí.
Maminko, ty mě nechceš?
A co až budeš chtít vody podat
a osamělá marně zvoláš stokrát?
Co až zmenšíš se na stařenku,
kdo se tě zeptá, maminko, co je ti?
Kdo s tebou třeba chromou půjde venku
a komu zemřeš jednou v objetí?
Maminko, ty mě nechceš?
Bojíš, že ubude ti krásy?
Já si tě celou přemaluji jen
a jestli trochu krásy posbírám si,
shlížej se ve mně každý den,
jak v dítěti se shlíží matka,
nemusíš ani hledět do zrcátka.
Maminko, ty mě nechceš?
Bojíš se, že ubude ti lžíček?
Vždyť já bych jenom z odrobinek žil,
jak žije vrabec prosebníček,
natrhal bych si lesních ostružin.
Za války jedli lidé kořínky
a matka přece dala dítě do plínky
Maminko, ty mě nechceš?
Tak rád bych spatřil nejhezčí dva šperky,
zlaté slunko a pozlacený měsíček.
Tak rád bych viděl sýkorky a čejky,
jak vykukují z hnízd jak z jesliček.
Tak rád bych viděl růži, oblak, nebe
a nejvíc tebe, maminko má, tebe
Maminko, ty mě nechceš?
Bojíš se, že tatínka mít nebudu?
Můžeš mi lhát, že odešel nám do války,
že výstřel roztrhl vás, jak pár holubů,
že zanechal ti dopis, brož a korálky.
Nepřiznávej se, že jste se rozešli,
až půjdeš do práce, tak dáš mě do jeslí
Maminko, ty mě nechceš?
Snad najdu proti rakovině lék
a proti stárnutí a začnu nový věk.
Popluji k hvězdám na kosmické lodi,
pro kmín ti půjdu pěšky, jak se chodí.
Kosmický světáček už ze mě bude snad,
domů se vrátím s tebou polaskat.
